Obsah článku
Nemoci srdce jsou hlavní příčinou úmrtí. Platí to tak u mužů, tak žen.
Každý rok má na Slovensku svůj první infarkt zhruba 90 tisíc lidí. Dalších 40 tisíc překoná svůj druhý, třetí, případně následný infarkt.
U nemocí srdce hraje primární roli strava a své sehrává samozřejmě i fyzická aktivita a stres.
Výzkum přitom ukazuje, že tyto poslední dva faktory vědí výrazně snížit vaše riziko onemocnění.
Navíc, cvičení je dvojitá zbraň, protože kromě zlepšení kardiovaskulárního zdraví výborně odstraňuje stres.
Jako fyzická aktivita snižuje riziko srdečního selhání
Výskum1 publikovaný v roce 2015 došel k závěru, že existuje nepřímá úměra mezi fyzickou aktivitou a rizikem srdečního selhání, přičemž zcela postačuje i cvičení střední intenzity.
Cvičení výrazně pomáhá srdci a cévám dokonce i když s ním začnete později v životě. Proto na něj nikdy není pozdě.
V průměru, lidé se 150 minutami středně těžkého cvičení nebo 75 minutami těžkého cvičení týdně měli až o 33% nižší riziko srdečního infarktu než neaktivní lidé.
U kratších časů, než je výše uvedeno, byl stále výrazný pokles rizika, a to okolo 20%.
Přínos má dokonce i obyčejná chůze. Ti lidé, kteří dělávali pouhých 30 minut chůze týdně, měli riziko srdečního selhání nižší až o 12%.
Jiný vědecký výskum2 zkoumal v roce 2013 rozdíl mezi užíváním léků a fyzickou aktivitou. Zjistil, že fyzická aktivita měla stejnou účinnost při prevenci srdečních infarktů jako léky.
Jde o memento toho, jak efektivní dokáže být pohyb.
Cvičení po infarktu – ano nebo ne?
Mnozí pacienti, kteří prodělali srdeční infarkt, se obávají, že jejich srdce zvýšenou námahu nezvládne. V minulosti se totiž věřilo, že cvičení může vyvolat další infarkt, proto lékaři doporučovali klid.
V 60-tých let minulého století se po infarktu dokonce předepisoval úplný 6-týdenní odpočinek na lůžku.
Od té doby se však hodně změnilo. Nejnovější výskum3 z roku 2018 prezentován Evropskou kardiologických společností ukázal, že fyzická aktivita ve skutečnosti snižuje riziko úmrtí během 4 letech po infarktu až o polovinu.
Jak uvádí Dr. Örjan Ekblom, švédský profesor na Fakultě sportu a zdravotnických věd ve Stockholmu:
“Sledovali jsme přes 22 tisíc pacientů, z nichž během 4 let po infarktu zemřelo 1087. Rozdělili jsme je do skupin podle věku, pohlaví a dalších klinických faktorů.
Zjistili jsme, že oproti pacientům bez fyzické aktivity měli pacienti s malým množstvím fyzické aktivity riziko úmrtí nižší o 37%, pacienti se zvýšenou aktivitou nižší o 51% a stále aktivní pacienti nižší až o 59%. “
Podle profesora jejich studia potvrdila, že cvičení po infarktu ve skutečnosti riziko úmrtí znižujea ne zvyšuje, jak se dosud předpokládalo.
Myslí si proto, že cvičení by mělo být součástí každého předepsaného léčebného plánu podobně, jako jsou doporučení přestat kouřit, zlepšit stravu či zredukovat stres.
Profesor Ekblom dále uvádí, že to platí pro všechny případy infarktů – tak malé, tak velké.
Jaký čas po infarktu začít s cvičením?
Nabízí se zde otázka, že jak brzy po překonání infarktu je třeba začít s cvičením.
Ve výše uvedené studii se vědci ptali pacientů, zda cvičili předešlý alespoň 30 minut denně, a to v 6. týdnu, 10. týdnu a pak znovu po 1 roce.
Výsledky ukázaly, že s cvičením je dobré začít poměrně brzy – již ve 4. až 5. týdnu po infarktu.
Zvyšuje cholesterol v krvi riziko infarktu?
Konvenční medicína se stále soustředí na představu, že cholesterol vytváří v cévách nánosy a ucpává arterie. Poslední důkazy však říkají, že tato teorie má vážné nedostatky.
Současné výzkumy naopak tvrdí, že vyšší hladina cholesterolu ve skutečnosti prodlužuje život a že neexistuje souvislost mezi vysokým cholesterol a úmrtími.
Jak uvádí Dr. Giorgio Baroldi ve své knize etiopatogenezi koronárních chorob srdca4:
“Jen 41 pacientů, kteří utrpěli infarkt měli zablokované artérie a 50% blokací cév nastává až po infarktu, ne před ním.
Z toho vyplývá, že minimálně 80 případů infarktu vůbec nesouvisí s ucpanými artériemi. “
Co tedy infarkty způsobuje?
3 hlavní faktory, které vyvolávají srdeční infarkt
Podle Dr. Cowan existují 3 hlavní faktory vedoucí k srdečnímu infarktu:
1. Nerovnováha v autonomním nervovém systému
Jde převážně o chronicky potlačenou aktivitu parasympatetického nervového systému (takzvaná funkce těla “odpočívej a trav”).
Uvedenou funkci potlačují hlavně faktory jako jsou stres, nedostatek spánku, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký krevní cukr a kouření.
Všechny tyto věci mají značně škodlivý účinek na činnost buněčných mitochondrií.
2. Špatná mikrocirkulace krve v srdci
Je všeobecně rozšířený názor, že krev do srdce proudí jedině koronárními artériemi. Není to však pravda.
Ve skutečnosti má srdce množství menších cév a kapilár, které mu přinášejí živiny a kyslík.
Pokud se jedna nebo více hlavní cévy ucpou, vaše tělo začne automaticky vytvářet nové cévy, aby kompenzovaly snížený přísun krve do srdce.
Jinými slovy, tělo začne vytvářet svůj vlastní bypass.
Podle Cowan je vaše tělo perfektně způsobilé zásobovat srdce živinami, pokud je vaše síť kapilár neporušená. Tehdy jste před infarktem chráněni.
Avšak tytéž faktory, které způsobují útlum parasymatetického nervového systémum (stres, nedostatek spánku, kouření, vysoký krevní cukr a chronické záněty) vyvolávají i ztrátu mikrocirkulace.
No a jedním z nejlepších způsobů, jak tuto mikrocirkulaci srdce podpořit, je fyzická aktivita. Po infarktech se tak stává o to důležitější, aby se obnovilo adekvátně zásobování srdce krví.
3. Hromadění kyseliny mléčné kvůli poškozené funkci mitochondrií
Špatná mitochondriální funkce způsobuje hromadění kyseliny mléčné, což spouští bolesti a křeče svalů.
Pokud se to stane v srdci, nazýváme to angina pectoris.
Problém je, že nahromaděná kyselina mléčná blokuje přísun krve do srdce a vyvolává toxicitu tkání.
Při křeči v lýtku ním přestanete hýbat a tehdy se kyselina mléčná začne z něj postupně odbourávat. Srdce se však nemůže zastavit a tak se v něm kyselina dále hromadí.
Nakonec kvůli tomu dojde k selhání přísunu vápníku do srdečního svalu, což následně znemožňuje jeho kontrakci. Jinými slovy, srdce má problém s udržením svého tlukotu.
Pokračující acidóza stále více a více poškozuje srdeční tkáně, až nakonec je z toho infarkt.
Další rizikový faktor infarkty, který se týká hlavně žen
Existuje jeden poměrně vzácný spouštěč srdečního infarktu, který postihuje převážně mladé a zdravé ženy.
Jde o takzvanou spontánní koronární disekci artérie5 (SCAD), kterou je velmi snadné přehlédnout. Jen málo pacientů má totiž historii nebo rizikové faktory tohoto onemocnění.
Jde o hlavní příčinu úmrtí na srdeční choroby u žen mladších 55 let. Průměrný věk je jen 42 let.
Ke SCAD dochází tehdy, když se jednotlivé vrstvy stěn krevních cév od sebe oddělí a ve vzniklém meziprostoru uvězní krev. Cévy se nafouknou, zablokují průtok krve a následně dochází k odumírání srdečních tkání. Konečným výsledkem je srdeční infarkt.
Příčiny SCAD jsou zatím neznámé, ale medicínští experti teoretizovat, že to má něco dočinění s hormony.
Obecné rizikové faktory pro SCAD jsou:
- ženské pohlaví (80% pacientů jsou ženy)
- nedávný porod (20% pacientek jsou krátce po porodu)
- jiné chorenie cév, například fibromuskulárna Dysplasie (abnormální růst buněk uvnitř tepen)
- extrémně fyzické cvičení
- těžký emocionální stres
Mezi typické příznaky infarktu zařazujeme citlivost na světlo, pocení, bolest vystřelující z krku, zad nebo sáňky a lapání po dechu.
Pacientky často hlásí i bolesti a tlak na hrudi (jako kdyby podprsenka byla najednou příliš úzké), bolesti žaludku, únavu a bolest směřující dolů podél obou rukou.
Problém je, že toto onemocnění postihuje i jinak zdravé ženy. Proto je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás náhle objeví některé z výše uvedených příznaků.
O tématu SCAD si můžete prohlédnout následující video (v angličtině):
Strategie prevence srdečního infarktu
Co tedy můžete udělat, abyste se vyhnuli příčinám vedoucím k srdečnímu infarktu? V poslední části tohoto článku vám nabídneme pár účinných strategií prevence.
Tyto strategie jsou zaměřeny hlavně na zabránění ukládání kyseliny mléčné v srdci, zlepšení mikrocirkulace a nastolení rovnováhy ve vašem parasympatetickom nervovém systému.
1. Jezte ketogenní dietu
Do takové diety zařazujeme celé nezpracované potraviny s nízkým podílem sacharidů a vysokým podílem zdravých tuků. Jsou totiž výborné na optimalizaci mitochondrií.
Dále jsou to potraviny jako šťáva z červené řepy (optimalizace krevního tlaku) nebo čerstvá rukola.
2. Buďte aktivní
Mějte dostatek pohybu, který se nepovažuje za cvičení, jako je například chůze či chození po schodech.
Kromě toho zakomponujte do svého denního rozvrhu i nějaké cvičení střední intenzity v časovém objemu, než je uvedeno v předešlých částech našeho článku.
3. Střídavá hladovka
Alespoň několik dní v měsíci držte hladovku v trvání 20 hodin.
Pokud to zvládnete, později k tomu přidejte 4 až 5 denní hladovky jen o čisté vodě, několikrát do roka.
4. Vypšená externí protipulzácia (EECP)
Pokud již máte nějaké onemocnění srdce, zvažte EECP proceduře. Jde o vysoce efektivní a neinvazivní léčebnou metodu, která zlepšuje mikro prokrvení srdce a uvolní až 80% srdečních angín.
Jde jednoznačně o nejlepší způsob, jak napravit již existující poškození srdce.
Při této metodě se nafouknou pláště kolem stehen, které jsou synchronizovány s vaším EKG.Keď je vaše srdce v diastole (uvolněné), balónky se nafouknou a tlačí krev směrem do srdce, přičemž se v něm začnou vytvářet nové kapiláry.
U většiny lidí jde o opravdu bezpečnou a velmi účinnou terapii, která je alternativou ke koronárním bajpasem.
Namísto obejití jedné či dvou artérií bajpasem, vytvoříte tisíce nových kapilár, které do srdce přivedou dokonce více krve než by přivedly arterie.
Jedno sezení trvá zhruba hodinu a většina pacientů bude potřebovat kolem 35 sezení.
Kromě srdeční angíny je to účinné i při srdečních selháních a diastolické disfunkci. Tuto terapii využívají dokonce i jinak zdraví atleti, kteří si chtějí udržet kapacitu svého srdce během zranění, když nejsou schopni trénovat.
Dá se říci, že EECP funguje jako jakási pasivní forma cvičení.
5. G-Strofantiny
G-strofantínje hormon nadledvinek, který pomáhá stabilizovat neurotransmitery parasympatetického nervového systému, čímž tento systém podporuje.
Pomáhá také odstraňovat z těla kyselinu mléčnou.
Najdete ho například v bylince strofantus, jejíž aktivní látka je zmíněný g-Strofantiny. Může ji být ale problém sehnat, zkuste pohlídat na internetu.
6. Optimalizujte své hladiny vitaminu D
Nejjednodušší způsob k získání vitamínu D je být dostatek času stráveného na slunci.
V zimním období je vitamin D třeba tělu dodávat ve formě doplňků stravy.
7. Optimalizujte své hladiny hořčíku
Nedostatek hořčíku ovlivní mnohé vaše metabolické funkce, včetně činnosti mitochondrií.
Kromě toho hořčík pomáhá uvolňovat napětí v krevních cévách a normalizuje krevní tlak, který je nejednou významným faktorem při srdečních infarktech. S nedostatkem hořčíku souvisí mnohé kardiovaskulární onemocnění, včetně arytmie a náhlých srdečních selhání.
Nejlepší bude, když si dáte udělat RBC test, který měří množství vápníku ve vašich červených krvinkách. Také si zkontrolujte příznaky nedostatku hořčíku, které jsou uvedeny v tomto článku.
Jezte potraviny bohaté na hořčík a užívejte takové doplňky, které kromě hořčíku obsahují vitamín D3 a K2, které jeho vstřebávání podporují.
Také sledujte své hladiny draslíku a vápníku, neboť jsou s hořčíkem významně provázány.
8. Praktikujte vděčnost
Jde o trochu netradiční doporučení, ale psychické faktory jsou při onemocněních srdce nezanedbatelným faktorem.
Vděčnost praktikujte například tak, že budete více času trávit se svými blízkými nebo se věnovat dobročinným aktivitám.
