V květnu 2018 zakázala Evropská unie (EU) tři významné pesticidy, které se podílejí na kolapsu včelstev, a to klothianidin, imidacloprid a thiamethoxam.
Pesticidy jako hrozba
Tyto se tak nesmí používat k ošetření zemědělských plodin. Jak uvádí např. server The Telegraph. Francie zašla o něco dále a jako první země EU zakázala další dva – thiacloprid a acetamiprid, a to nejen na venkovních plodinách, ale i ve sklenících.
Řada studií uvádí, že neonikotinoidní pesticidy napadají centrální nervový systém hmyzu, což vede ke ztrátě paměti a navazujících schopností. Včely, které nemohou najít cestu zpět do úlu, rychle zemřou. Zjistilo se však, že pesticidy ovlivňují také motýly, ptáky a jiný opylující hmyz.
Testování pesticidů
Už v 90. letech byly uvedené pesticidy testovány na francouzských polích a francouzští zemědělci byli svědky katastrofických účinků, k nimž došlo v roce 1994.
Na 400 000 včelstev během několika dní zemřelo, ale vše bylo smeteno ze stolu korupčními tlaky a výsledky testů byly záměrně upraveny.
Zákaz všech pěti neonikotinoidů přivítali včelaři a ochránci životního prostředí, ale francouzští zemědělci uvedli, že nyní nemají žádnou účinnou alternativu k ochraně některých plodin před škůdci (např. u obilí a cukrovky).
Někteří zemědělci také poukazují na to, že neexistují dostatečné důkazy o tom, že jsou neonikotinoidy odpovědné za pokles počtu včel.
Také se podle nich jen prohloubí nekalá soutěž s evropskými i mimoevropskými producenty ze zemí, kde je nadále tyto pesticidy povoleno používat.
Co na to včelaři?
Včelaři jsou spokojeni, ale uvedli, že zákaz je sice dobrá věc, ale včelstva to nijak významně neochrání, protože jakmile budou stažené tyto pesticidy, budou nahrazeny jinými.
Tento krok však představuje příklad ochrany přírody, který by bylo dobré následovat i ostatními zeměmi.
Jak asi zareaguje Česká republika? Bude následovat Francii nebo bude hrát „mrtvého brouka“?
