Stres. Jeden z nejpalčivějších a nejvážnějších problémů našeho moderního a uspěchaného světa. Stres zažíváme v práci, v rodině i v partnerských vztazích, obáváme se o budoucnost a o to, co nestíháme. Pokud se ovšem nenaučíte takové vypjaté situace zvládat, dřív nebo později se u vás vlivem stresu mohou rozvinout mnohé nemoci. Nepodceňujte proto stres a snažte se mu co nejvíce vyhýbat.
Duševní poruchy
Stres a deprese mohou způsobovat únavu, pasivitu a nezájem, emoční labilitu, pocit odcizení a záchvaty paniky. Někdy se s nimi v takovém případě lidé začnou vyrovnávat kouřením nebo alkoholickými nápoji, což vede k rozvoji závislostí. Pokud si na stres nedáme pozor, může u nás přerůst i do duševní nemoci. Osvojte si proto tedy raději několik základních technik duševní autohygieny.
Problémy se srdcem, trávicím systémem i s pokožkou
Emotivní nestabilita ovlivňuje i kardiovaskulární systém a vyvíjí na něj neustálý tlak. V důsledku stresu se mohou objevit srdeční arytmie, vysoký krevní tlak, srdeční selhání, nedostatek kyslíku v těle nebo problémy s křečovými žílami. Ani jeden z těchto problémů není radno podceňovat. Další důležitou prevencí je samozřejmě také zdravý životní styl.
Stres nepřímo ovlivňuje i náš trávicí systém. Zatímco někteří lidé řeší stresové situace přejídáním, jiní v takové situaci nemohou polknout ani jedno sousto. Stres může také vést k přesycení žaludeční kyselinou, ke vzniku vředů, žlučových kamenů, zácpě nebo průjmu. Pokud je stres dlouhodobý, může se projevit i na naší pokožce. Různé ekzémy, psoriáza, akné nebo dermatitida někdy vznikají v důsledku dlouhodobého nadměrného stresu.
Migrény, rakovina a cukrovka
Také bolesti hlavy bývají ve většině případů způsobeny velkým stresem a úzkostí. Sami můžeme pozorovat, že jakmile se začneme stresovat, často zanedlouho nastoupí i migréna. V extrémních případech bývá doprovázená závratěmi a zvracením. Daleko lepším řešením než polykání prášků je tedy snažit se vyvarovat stresu a nechat si každý den alespoň chvíli pro sebe.
Výzkum ukázal, že u žen stresujícího se a nervózního typu dochází častěji k výskytu rakoviny prsu než u žen klidných a vyrovnaných. Pozor by si měly dát i těhotné ženy – podle lékařů se predispozice k cukrovce vytváří už v děloze, pokud je matka během těhotenství vystavená nadměrnému stresu. V poporodním období může chronický stres nebo deprese způsobit cukrovku prakticky kdykoliv.
