Koronavirová pandemie hýbe světem a zaměstnává kromě zdravotníků i nespočet vědeckých pracovníků, kteří se snaží zjistit, jaké může mít dopady na lidský organismus. Ve spoustě zemí probíhá mnoho studií, které mají vyzkoumat možné následky této nemoci a pomoci předpokládat její další chování a mutace. Jednou ze studií, zabývající se tímto respiračním onemocněním, je ta, která má za úkol definovat změny probíhající v organismu po úspěšném vyléčení. Jak se zdá, k úplnému uzdravení nemusí nikdy dojít.
Jaké mohou být dlouhodobé následky?
Touto otázkou se zabývali vědci z washingtonské univerzity, kteří provedli rozsáhlý výzkum čítající 87 000 pacientů s Covid-19 a více než 5 milionů kontrolních vzorků. Na jeho základě došli k znepokojivým závěrům, které ale mohou být velmi užitečné, co se týče prevence a důkladnější péče o vyléčené pacienty. Studie prokázala, že půl roku po stanovení diagnózy koronavirové infekce bylo riziko úmrtí u sledovaných pacientů o 60 % vyšší než je obecný průměr, a to bez ohledu na závažnost průběhu nemoci. Z dlouhodobého pozorování vyšlo najevo, že na 1000 nemocných připadá 8 úmrtí s postcovidovým syndromem. Pacienti, kteří prodělali koronavirovou nákazu, by měli být dlouhodobě sledováni kvůli riziku rozvoje postcovidového syndromu, který může vyústit v těžké poškození orgánů nebo smrt.
Přirovnání k chřipce je popírání skutečnosti
V počátcích pandemie docházelo k různým zlehčováním této nemoci. Někteří tvrdili, že jde jen o jiný druh chřipky a léčba je u těchto dvou nemocí v podstatě totožná. Nyní už víme, že tato tvrzení byla mylná a rozsah poškození organismu, který má na svědomí Covid-19, je nesrovnatelný s následky „obyčejné“ chřipky. Jistě, obě choroby mají podobné příznaky (suchý kašel, horečka, dušnost), zásadní rozdíl je však v mnohem vyšším podílu závažného průběhu u koronavirové infekce, což má za následek 30x – 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí. Neopomenutelným faktem je nepředvídatelnost nemoci SARS-CoV-2, protože oproti viru chřipky, který napadá zejména plíce a průdušky, může toto zákeřné onemocnění poškodit téměř jakýkoli orgán v těle. Po důkladné analýze diagnóz, úspěšnosti léčby a laboratorních testů, se odborníkům podařilo identifikovat řadu hlavních zdravotních potíží, které u infikovaných osob přetrvávaly až půl roku po prodělání nemoci.
Co je postcovidový syndrom?
V podstatě jsou to následky, které jsou způsobeny poškozením orgánů koronavirovou infekcí. Nejčastěji dochází k dlouhodobému zasažení dýchacího systému, což se projevuje dušností, chronickým kašlem a nízkou saturací kyslíkem. Dále může dojít k postižení nervového systému, které se projevuje bolestmi hlavy, častým zapomínáním, poruchami chuti a čichu. Ve vzácných případech může dojít i k náhlé mozkové příhodě. Nejsou výjimkou i duševní poruchy, které mohou vyústit v deprese a úzkosti. Covid-19 dokáže rozházet kompletně celý metabolismus, což může mít za následek rozvoj autoimunitních onemocnění (např. diabetes), vznik obezity nebo vysoký cholesterol. Co se týče spojitosti s nejdůležitějším orgánem v těle, hrozí srdeční selhání, akutní ischemická choroba a arytmie. Dále se postcovidový syndrom projevoval selháním ledvin ve fázi vyžadující dialýzu, krevními sraženinami v končetinách a v plicích. Mezi lehké příznaky patří únava, malátnost, bolest svalů a kloubů, průjem, zácpa, vyrážka a vypadávání vlasů.
Studie bude pokračovat
Výzkum je prospěšný zejména v upozornění na možné komplikace a možnosti jim předcházet. Díky odhalení tohoto syndromu bude možné zvrátit zbytečná úmrtí, ke kterým mnohdy docházelo v důsledku nepředvídatelného chování viru Covid-19. Díky odborníkům a jejich práci se krůček po krůčku posouváme k odhalení této nebezpečné nemoci.
