Nejvyšší vrstvu tvoří válcovité buňky obsahující vlasovité útvary nazývané i chilli. V mezivrstvě jsou pohárkové buňky, které produkují hlen. Ve spodní vrstvě epitelu jsou dvě vrstvy základových buněk a tenká membrána.
V zdravých plicích chrání epitelové tkáň plíce před vnějšími vlivy. Cilia vracejí jednotlivé částečky vlnovitý pohybem zpět do hrdla.
Tyto částečky jsou obaleny v hlenu, který vytvářejí pohárkové buňky a hlenové žlázy uložené hlouběji. Tak se plíce vlastně čistí. Od nečistot vnějších (prach, bakterie), ale také od kouření tabáku.
Další změnou pozorovanou v plicích kuřáků je nárůst jejich tloušťky a produkce hlenu. Protože Cilia nemohou vyčistit hlen z plic tak rychle jak se formuje, shromažďuje se v dýchacích cestách, ucpává je a vyvolává kašel. Složení hlenu může také způsobit více plicních infekcí, jako je například chronická bronchitida.
Jak se plíce léčí
Některé krátkodobé, zánětlivé změny plic mohou být zvratné, když lidé přestávají kouřit, uvádí Live Science .
Jinými slovy, otok plic a dýchacích cest opadne a plicní buňky tak budou produkovat méně hlenu. Cilia budou efektivnější při odstraňování hlenu ze zakouřených plic.
Už po několika dnech a týdnech si kuřáci mohou všimnout, že se jim lépe dýchá. Jedna z možných příčin ústupu dušnosti je, že se z krve dostal oxid uhelnatý.
Tento plyn, nacházející se v cigaretovém kouři, může ovlivňovat transport kyslíku v těle, protože oxid uhelnatý se váže na červené krvinky namísto kyslíku. To může způsobit u některých kuřáků dušnost.
Změny
Bývalí kuřáci paradoxně mohou během prvních týdnů abstinence více a vydatnější kašlat, než když kouřili. To je však progresivní. Znamená to, že plicní řasy jsou opět aktivní a jemné chloupky nyní mohou přesunout nadbytečné sekrety hlenu z plic do dýchacích cest a směrem k hrdlu. Kašel tak plíce čistí.
Dalším přínosem při ukončení kouření je také snížení rizika rakoviny plic. Čím déle bývalí kuřáci vydrží abstinovat, tím se riziko zmenšuje.
Vymizet však zcela nemůže nikdy. Avšak po deseti let kuřácké abstinence pravděpodobnost vzniku rakoviny plic klesá více než na polovinu.
Ne všechny změny jsou reverzibilní
Lidský organismus je velmi efektivní při ozdravném procesu plic u bývalých kuřáků, ne všechny poškození jsou ale reverzibilní.
Poškození plic a zhoršení plicních funkcí přímo souvisejí s počtem cigaret, které člověk obvykle denně za určitý počet let vykouřil.
Přestože plíce mají své vlastní mechanismy, kterými se mohou chránit před poškozením, při dlouhodobém vystavení škodlivým látkám, inhalovaným z cigaret, se tyto obranné prostředky snižují. Plicní tkáň může být nakonec z kouření tak zanícené a zjizvené, že plíce ztratí elasticitu a již nemohou efektivně vyměňovat kyslík.
Dlouhodobé kouření může vést k emfyzému, typu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Tento stav ničí část plic, známou jako alveoly, kde probíhá výměna kyslíku a oxidu uhličitého. Lidé s CHOPN trpí dušností a potížemi s dýcháním.
Když jsou plíce poškozené až tak, že dojde k emfyzému, stěny dýchacích cest ztrácejí svůj tvar a elasticitu, což ztěžuje vytlačování celého vzduchu z plic. Tyto změny plic jsou trvalé a nevratné.
Zobrazování pomocí MRI nedávno ukázalo, že poškození dýchacích cest spojené s emfyzémem začíná několik let poté, co člověk začne kouřit, přestože příznaky nemoci se nemusí projevit dříve než po 20 či 30 letech.
Pokud jste dostali teď chuť na cigaretu, raději si to rozmyslete.