Obsah článku
Vědcům se zřejmě podařilo vyléčit druhého člověka nakaženého virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ však ještě není označován oficiálně jako “vyléčení”, ale odborníci jej považují za další krok k hledání léku, tvrdí studie, která vyšla v odborném časopise Nature.
Případ “londýnského pacienta” by mohl znamenat naději pro 37 milionů dalších nemocných. Úspěch vědců přišel více než 10 let po prvním zdar v léčbě HIV u “berlínského pacienta”. U obou mužů byla provedena transplantace kostní dřeně od dárců s vzácnou genetickou mutací, uvedla stanice CNN.
Hlavní autor studie Ravindra Gupta vysvětlil, že oba dárci měli genetickou mutaci delta 32 genu CCR5, o níž bylo prokázáno, že je odolná viru HIV. “Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval virus HIV,” uvedl Gupta.
Léčba není vhodná pro všechny
Gupta však upozornil, že tento postup není vhodný pro všechny pacienty, ale nabízí naději pro další léčebné postupy včetně genové terapie. Londýnský pacient zůstává pod dohledem Gupta a jeho týmu, podle nich je také příliš brzy na to, aby určili, zda se jim u něj skutečně plně podařilo zlikvidovat HIV.
Londýňan, který si přeje zůstat v anonymitě, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antiviroticky léků. Do současné doby je pouze druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném právě jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není virus HIV detekován.
Případ berlínského pacienta
U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a pak znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.
Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu o to, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.
Úspěch zaručila zvláštní mutace
Podobný případ se nově stal iv Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali virus HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl podle AP zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění lymfatických uzlin, ao čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.
Lékaři pod Guptovým vedením se soustředili na hledání správného dárce pro londýnského pacienta, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, protože dárce mutaci získal po obou rodičích. AP poznamenala, že takovou genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.
Virus se nevrátil ani po 18 měsících
Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antiviroticky léčby, virus ale i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.
Léčba pacientů z Londýna a Berlína se však plně neshoduje. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci. Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, protože se u něj leukémie opět rozvinula.
Krok na cestě k léčbě HIV
Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který léčbu Browna vedl, označil nový případ za skvělou zprávu a za další díl skládačky v podobě hledání léku proti HIV. S tímto názorem souhlasí i Gupta. Tématem léčby HIV i případem londýnského pacienta se dále budou zabývat odborníci na probíhající vědecké konferenci v americkém Seattlu.
