Skutečný důvod proč je pšenice toxická - a není to lepek ani šlechtění

Zmatení rodiče se diví proč u jejich dětí někdy nastane autoimunitní reakce po konzumaci pečiva a jindy ne.

Důvodem je skutečnost, že není pšenice jako pšenice a dokonce to nesouvisí s tím, o jaký druh pšenice se jedná, ani to, zda obsahuje lepek nebo ne. Problém tkví v něčem úplně jiném.

Příběhy jsou už příliš časté než abychom je mohli ignorovat

Já sama jsem se dlouho divila proč u nás doma může můj manžel jíst mnou připravené pečivo, ale když sní v restauraci jediný rohlík zažívá zažívací potíže.

Se pšenicí, o které široká veřejnost neví téměř nic, očividně něco není v pořádku.

Problém sahá daleko za pojmy "organická" či "neorganická", "lepek" či "hybridní pšenice".

To z toho důvodu, že tatáž běžná pšenice nevyvolává žádné symptomy u osob, které konzumují pšeničné výrobky v jiných městech, zemích či v rozdílných částech světa.

Co se tedy stalo s pšenicí?

Poměrně dlouhou dobu jsem měla podezření, že pšenice hlavně v USA je nepochybně geneticky modifikovaná.

Stále častěji se však objevuje i v jiných zemích, dokonce i tam, kde není pěstování GM povoleny. Zodpovědné jsou za to exporty ať už přímo pšenice nebo mouky, případně výrobků z ní.

Přemýšlela jsem, že příčinou nemůže být lepek či hybridní pšenice, protože lepek i hybridní pšenice se konzumovaly už tisíce let.

Jednoduše, nedávalo smysl aby toto bylo důvodem proč má najednou za posledních 5 - 10 let tolik lidí obecně problémy s  lepkem a konzumací pšeničných výrobků.

Skutečná příčina toxicity pšenice

Konečně jsem přišla na odpověď, když jsem byla na večeři s jedním známým, který má velmi dobré zkušenosti s procesem zpracování pšenice.

Začala jsem sama zkoumat problematiku pšenice, a zcela upřímně, z mých zjištění jsem zůstala šokovaná.

Dobrou zprávou je, že důvodem proč se stala pšenice v poslední době tak toxickou není její genetická modifikace, jak jsem se původně obávala (díky Bohu!).

No špatnou zprávou je, že problém spočívá ve způsobu žně pšenice běžnými zemědělci.

Předtím než si to přečtete bych Vám radila si raději sednout. Zažila jsem lidi, kteří se po vyslechnutí informací o sklizni pšenice rozplakaly hrůzou.

Žeň pšenice je doslova hrůza

Podle protokolu o sklizni pšenice se pšeničné pole několik dní před sklizní polévají herbicidní přípravkem Roundup.

Proč? Protože vysušená, mrtvá pšenice méně opotřebovává kombajny a zemědělské stroje, a umožňuje rychlejší, snadnější a větší žeň.

Přípravek Roundup a jiné herbicidy obsahují účinnou smrtící látku glyfosát. Používá se na vysušení pšenice a ječmene několik dní před sklizní a začali ho používat už v roce 1980.

Od té doby se za posledních 15 let stal rutinní záležitostí u většiny zemědělských společností. Jak jsme již uvedli, používá se jako vysušující prvek 7 až 10 dní před sklizní.

Dr. Stephanie Seneffová je členkou Institutu Technologie v Massachusetts (MIT) a věnuje se problematice pšenice do hloubky. Nedávno přednášela na konferenci o výživě v Indianopolis.

Podle jejího tvrzení, vysušování neorganické úrody pšenice glyfosátu jen několik dní před sklizní přišlo do "módy" koncem 90tých let. Výsledkem je, že většina neorganické pšenice (hlavně v USA, ale zřejmě i v jiných zemích) je nyní kontaminovaná.

Dr. Seneffová vysvětluje, že když vystavíte pšenici jedovatým chemikáliím jakou je i glyfosát, pšenice tak ve skutečnosti vytvoří více semen, čehož výsledkem je o něco větší úroda:

"Pšenice se doslova" změní na semínko "těsně před tím než umře. Při svém posledním výdechu uvolní semínko " , tvrdí Dr. Seneffová.

Geneticky modifikovaná pšenice, která se nenápadně vkradla do potravinářského průmyslu, se zdála být jediným smysluplným vysvětlením různých zkušeností, o kterých jsem slýchala.

Podle resortu zemědělství v USA, herbicidy se v roce 2012 použili při 99% tvrdé pšenice, 97% jarní pšenice a při 61% zimní pšenice.

Od roku 1998 to představuje nárůst použití herbicidů o 88% pro pšenici tvrdou, 91% pro jarní pšenici a 47% pro zimní pšenici.

Pěstitel pšenice Keith Lewis o použité metodě říká:

"Pěstuji pšenici již 50 let. Vím o jedné velmi často používané metodě, a to že herbicid Roundup (glyfosát) se používá těsně před sklizní.

Roundup je vyvinut na zbavení se plevele v období před sklizní.

Společnost Monsanto, výrobce herbicidu Roundup, tvrdí, že pokud herbicid použijeme u pšenice níž vlhkost zrna je více než 30%, pšenice tak rychleji dozraje do klasů.

Zemědělci mají tuto metodu v oblibě protože Roundup zahubí pšeničnou rostlinu čímž umožňuje dřívější žeň. "

Dále uvádí:

"Pšeničné pole často dozrávají nerovnoměrně, a proto se před sklizní používá Roundup aby zelenější části polí vyrovnali tím dozretejším. Výsledkem je, že na méně vyzrálých polích se Roundup dostává přímo do zrna, které je pak takto i sklizené. "

" Taková žeň však není povolena. Zemědělci to zavádějícím nazývají "vysušování".

Lidé, kteří konzumují výrobky z pšeničné mouky tak nepochybně konzumují i ​​nepatrné dávky Roundupu. Je zajímavé, že ječný slad který se používá při výrobě piva, je stažen z trhu když se při něm zjistí postřik Roundupu před sklizní.

Čočka a hrách jsou také staženy z trhu, pokud je u nich prokázán postřik Roundup před sklizní ... no u pšenice to neplatí.

Tato metoda zemědělce mě značně znepokojuje a měla by více znepokojovat i konzumentů pšeničných výrobků. "

Rozšiřování praktiky toxické žně pšenice do dalších zemí

Uvedená praktika však není rozšířena jen v USA.

Agentura pro Potravinové Standardy ve Spojeném království informovala, že používání Roundupu jako exsikátoru pšenice má za následek pravidelný výskyt pozůstatků glyfosátu v různých druzích chleba.

Avšak v některých evropských zemích si už začínají riziko uvědomovat. V Nizozemsku byl Roundup zcela zakázán, také Francie ho hodlá brzy zakázat.

Používání Roundupu jako exsikátoru pšenice na pšeničných polích těsně před sklizní může zemědělcům ušetřit peníze a zvětšit zisk. No má devastační účinky na zdraví konzumentů, kteří v konečném důsledku konzumují pšeničnou mouku ze zrna, které absorbovalo nemalé množství Roundupu.

Rizika glyfosátu na lidské zdraví

Výrobci herbicidů tvrdí, že glyfosát je pro lidský organismus zcela neškodný.

Nicméně výzkum publikovaný v časopise Entropy proti tomu tvrzení tvrdě namítá a přesně vysvětluje jakým způsobem glyfosát poškozuje těla savců.

Studie pod vedením Anthonyho Samsela a Stephanie Seneffovej z MIT zkoumá vliv glyfosátu na enzym cytochromu P450 (CYP). Tento enzym je často přehlížen ačkoli na savce má jedovaté až smrtící účinky.

V současnosti akceptovaný názor je, že glyfosát není pro člověka ani jiné savce nijak škodlivý.

Tento chybný názor je mezi běžnými zemědělskými komunitami tak zažraný, že na zemědělských výstavách se dokonce prodejci Roundupu šíleným způsobem předváděli tak že ho vypili!

To, že Vás Roundup nezabije okamžitě ještě neznamená, že není jedovatý. Jedovatá látka obsažená v Roundup ve skutečnosti narušuje důležité metabolické procesy v prospěšné střevní mikroflóře, která je zodpovědná za syntézu základních aminokyselin.

Přátelská střevní bakterie, nazývaná také probiotikum, plní pro lidské zdraví zásadní roli.

Střevní bakterie napomáhají v trávení, zabraňují propustnosti trávicího traktu (což také zabraňuje vzniku autoimunitních onemocnění), jsou zodpovědné za syntézu více vitaminů také jsou základem pevné imunity.

Když to shrneme:

Roundup výrazně poškozuje působení prospěšných střevních bakterií a vede k propustnosti stěny střeva, následkem čehož jsou projevy autoimunitních onemocnění.

Kromě poškozené biosyntézy důležitých aminokyselin, která probíhá díky kyselině šikimová, glyfosát poškozuje i enzym cytochromu P450 (CYP), který se tvoří díky mikroflóře ve střevě.

CYP enzymy jsou pro lidský organismus nepostradatelné, protože čistí organismus od množství cizorodých chemických sloučenin a xenobiotik, jejichž vlivem jsme v dnešním moderním prostředí vystaveni.

Výsledkem je, že lidé vystaveni účinkům glyfosátu, který pochází z postřiků Roundup v jejich lokalitě, respektive požitím průmyslově zpracované stravy, která obsahuje zbytky Roundupu, jsou ještě méně odolní vůči škodlivým účinkům jiných chemikálií a jedů, s nimiž ve svém okolí přicházejí do styku!

Co je ještě horší je to, že škodlivé účinky glyfosátu postupují pomalu a zákeřně v průběhu měsíců až let, projeví se postupně, až když se už zánět pevně usadí v buněčných systémech organismu.

Onemocnění, které způsobuje glyfosát

Výsledkem tohoto systematického zánětu buněk je většina nemocí, která je spojována se západním životním stylem: