Ve chvílích, kdy šlo v oblasti zdraví do tuhého, lidé se v minulosti přirozeně obraceli na bylinkářky. Ty znaly tajemství, která zachránila nejeden život. Ačkoliv tyto vědomosti začaly být spolu s nástupem farmaceutických firem mezi většinovou společností potlačovány, dodnes jimi disponuje řada novodobých bylinkářek a bylinkářů.
Jednou z takových je i Lydia Nestorovna Surina – sibiřská kandidátka přírodních věd, fyzioterapeutka a v neposlední řadě bylinkářka se 40 lety zkušeností, které se snaží předat mladším generacím. Své cenné vědomosti sdílela do světa prostřednictvím několika knih.
Hlavní problém? Nepřirozenost
Za jeden ze základních pilířů lidského zdraví zato dáma považuje složení jídelníčku. Tvrdí, že původem většiny nemocí včetně civilizačních chorob je konzumace průmyslově zpracovaných potravin. Problém Lydia vidí i v množství masa a masných výrobků, které v jídelníčcích řady z nás hraje příliš velkou roli. Podobně se staví také k dováženým potravinám. Také ty podle jejích slov představují rozpor v oblasti kompatibility se životním prostředím.
Nepřirozená je konzumace exotických plodů. Děje se tak zejména v průběhu zimního období, kdy jich automaticky jíme více, abychom dodali tělu vitamínu C. Ten však lze získat i mnohem přirozenější cestou. Mezi potraviny bohaté na tento vitamín patří kedlubna, růžičková kapusta, hrách, květák či šípky.
Všudypřítomný aspartam
Riziko spojené s konzumací průmyslově zpracovaných potravin spočívá, mimo jiné, i v budování závislosti na chutích. K tomu jsou využívány uměle vytvořené produkty, mezi něž patří také aspartam – sladidlo, jež je až 200krát sladší než samotný cukr. Takto přispívá ke vzniku závislosti. Kromě toho se ukazuje, že tato látka negativně ovlivňuje mozek, zejména jeho část spojenou s inteligencí a pamětí. Dále je příčinou bolestí hlavy, nevolnosti, bolestí břicha, svůj podíl může mít také při vzniku depresí.
Co naopak pomáhá?
Jeho účinků si byl vědom již samotný Napoleon, který jej podával svým vojákům, neboť věděl, že tím zvýší jejich kognitivní funkce. Řeč není o žádném zázračném léku, nýbrž o jódu. Ten má pozitivní vliv na nervovou soustavu, přispívá ke správnému fungování štítné žlázy a metabolismu, v neposlední řadě příznivě ovlivňuje správné fungování mozku. Působí také jako prevence vzniku neurodegenerativních onemocnění.
Pozitivní účinky rakytníku již nejsou žádným tajemstvím. Věděli jste však, že zdrojem prospěšných látek nejdou pouze plody, ale také listy? Jejich výluh pomáhá při problémech s játry, pankreatitidě či cholecystitidě.
Blahodárně na lidský organismus působí také pšeničná tráva. Právě čerstvě naklíčená pšenice obsahuje křemík. Ten zadržuje jiný důležitý prvek – vápník, který pomáhá proti příznakům artritidy či artrózy, v neposlední řadě také významně čistí žaludek, čímž dopomáhá k detoxikaci celého organismu.
